<3SKLENĚNÁ
12.9.2019


Zalitý ve skle stojím
před naším domem
ledová voda mi padá na ramena
jak důtky mého svědomí
Odpusť nám naše viny
jako i my odpouštíme
někdy tak neradi
tak pozdě
Maso schované v nepravé kůži
studí


I moje pravá ruka je nepravá
protože jsem znásilněný levák
I péro si honím pravou
a v levé přitom divné cukání
jak v hodně starých hodinách
které se zoufale snaží
stačit všem digitálním časomírám
našeho zmateného světa
a přitom slunečnice vedle na poli
jsou přesnější

Déšť smývá bez milosti
všechno nepodstatné
hloupě pyšné
a pyšně hloupé
falešné
špinavé
cizí
Ještě dva hromoblesky
ještě dva údery srdce
a konečně tu stojím
doopravdy